Nejnebezpečnější moment celé změny práce není pohovor, ani podání výpovědi. Je to okamžik, kdy se to předčasně dozví tvůj současný šéf.
Ten pocit znáš
Sedíš v kanclu, kolem tebe kolegové, a ty máš na druhém monitoru otevřený inzerát. Kurzor nad tlačítkem „Reagovat“. A pak ti zatrne… Máš to udělat z firemního notebooku? Fakt to chceš risknout?
Tak to raděj zavřeš. A neuděláš nic.
A přesně tady většina lidí uvízne. Ne proto, že by nechtěli jinam. Ale protože hledat práci, když už nějakou máš, je jako procházet minovým polem. Jeden špatný krok a máš v práci nepříjemný rozhovor dřív, než vůbec stihneš dojít na pohovor do nové firmy.
Dobrá zpráva je, že se to dá zvládnout v klidu. Jen musíš vědět, kde jsou ty miny.
Není to paranoia?
Možná si říkáš, že to přeháníš. Vždyť, kdo by se staral, že se koukáš po nové práci?
Tvoje HR. Tvůj šéf. Kolega, co to “rád” donese dál. A to všechno dřív, než máš cokoli jistého.
Tady jsou nejčastější způsoby, jak se to provalí – většinou úplnou blbostí:
LinkedIn tě nahlásí sám. Zapneš si odznak „Open to work“, upravíš profil, přidáš dovednost a systém pošle notifikaci tvým kontaktům. Mezi kterými je i půlka tvojí firmy.
Reference. Uvedeš současného zaměstnavatele jako referenci a nová firma mu zavolá. Gratulace, právě ses udal.
Pracovní portál, na kterém máš starý profil. Aktualizuješ ho, on se „probudí“ a vyskočí náborářům. Včetně toho vašeho interního.
Pohovor v pracovní době. „Musím k doktorovi“ potřetí za měsíc začne být podezřelé.
Tomu všemu se dá předejít.
Diskrétní hledání práce není o tom být neviditelný, ale o tom mít pod kontrolou, kdo tě vidí.
7 pravidel, při diskrétním hledání nové práce
Nikdy z firemního
Žádné hledání z pracovního notebooku, mailu ani firemní wi-fi. IT vidí víc, než tušíš, a „smazaná“ historie prohlížeče nikoho neošálí. Používej vlastní telefon, vlastní data, vlastní mail. Tečka.
LinkedIn chytře, ne nahlas
Než začneš cokoli měnit, vypni v nastavení notifikace o úpravách profilu (najdeš to jako „Share profile updates with your network“). Teprve pak aktualizuj. A s odznakem „Open to work“ opatrně – má sice variantu „jen pro náboráře“, ale spoléhat se na to naslepo bych nedoporučil.
Reference: šéfa z nich vynech
Současného zaměstnavatele jako referenci nedávej. A to ani i kdyby to nová firma chtěla. Řekni na rovinu: „Reference z předchozích míst dodám rád, ale současný zaměstnavatel zatím neví, že se rozhlížím.“ Každý normální náborář to pochopí. Kdo ne, tam bys stejně jít nechtěl.
Pohovory plánuj s hlavou
Oběd, dovolená, home office den, ráno před směnou. A když se tě v nové firmě zeptají „proč zrovna teď?“, nemusíš vymýšlet romány – stačí: „Ve firmě jsem spokojený, ale hledám posun, který mi tam nedokážou nabídnout.“ Prostě odpověz normálně a profesionálně.
Drž jazyk za zuby
I před tím kámošem z práce, co bys za něj dal ruku do ohně. Ne že by tě chtěl potopit, ale jednou mu to uklouzne u kafe v kuchyňce, doletí to dál a ty jsi rázem „ten, co už jednou nohou venku“. Do momentu, kdy máš podepsáno, o tom v práci neví nikdo. To je doslova zlaté pravidlo.
Ukliď si po sobě na netu
Projdi si staré profily na pracovních portálech. Ten, na který jsi zapomněl, se umí probudit v nejhorší chvíli. Zkontroluj, co je veřejné a co ne.
Kdyby tě přistihli
I přes to všechno, co jsme si tu řekli, se to může stát. Takže se hodí na takovou situaci být připravený. Když už se v ní ocitneš, tak nelži a nevymýšlej si. Klid je tvoje nejlepší zbraň:
„Ano, rozhlížím se po možnostech. Svoji práci tady dělám naplno a dělat ji budu, dokud tu jsem.“
Profesionální odpověď zavře debatu rychleji než jakákoli výmluva.
Když hledám práci, tak prostě musím být vidět. Nebo ne?
Všimni si jedné věci. Většina způsobů, jak se hledání provalí, má společného jmenovatele: klasické hledání práce je “hlučné”.
Rozesíláš CV kam se dá. Reaguješ na inzeráty. Máš profil na portálu, kde tě vidí kdokoli. Každá jedna z těch aktivit je stopa. A čím víc stop, tím větší šance, že jednu z nich zahlédne někdo, kdo neměl.
Takže se nabízí otázka: co kdyby ses vlastně nemusel hlásit vůbec? Co kdyby firmy chodily za tebou?
Jak to funguje na RobJobu
Na RobJobu to máš obráceně. Nereaguješ na desítky inzerátů (ale samozřejmě můžeš, pokud chceš opravdu změnit práci).
Jádro RobJobu je nicméně jinde. Jednou si natočíš krátké video představení, vyplníš profil a je hotovo. Žádné každodenní rozesílání, žádná hromada stop. Firmy si tě najdou samy a oslovují cíleně. Nebo ti chodí emaily z našeho hlídacího psa, pokud se objeví pozice, která by tě mohla zajímat.
A teď to hlavní, co asi řešíš: „Ale video je přece vidět. Co když na něj narazí zrovna můj šéf?“
Nenarazí. V nastavení si vyloučíš svého současného zaměstnavatele – konkrétní firmu, která tvůj profil ani video jednoduše neuvidí. Ostatní firmy tě najdou, ta jedna, o kterou jde, ne.
Přesně tak má diskrétní hledání vypadat: ty rozhoduješ, kdo tě vidí.
A video tady hraje pro tebe. Vyčníš mezi papírovými životopisy, firma tě pozná dřív, než ztratíte oba čas na zbytečném prvním kole, a celé to zvládneš z gauče za pár desítek sekund. Bez studia, bez scénáře. Stačí telefon a světlo z okna.
Změna práce není zrada
Nehledáš novou práci proto, že jsi neloajální. Hledáš ji, protože se staráš sám o sebe, o svůj růst, svoje peníze, svůj čas. To není nic, za co by ses měl schovávat. Jen to zatím nemusí vědět celá tvá současná firma.
Udělej to chytře, v klidu a po svém.
